neděle 23. února 2014

pramen duševního zdraví z Posázaví



Nutrie! Ach bože, všude jsou nutrie!

Výplachy a výlevy hlavy zdají se být jednoduchá a efektivní medicína na namožený mozek, z dlouhodobého hlediska je ale potřeba se občas vrátit ke kořenům. Nebo k řece.
Užít si únorové jaro v místech, kde když člověk zavře oči, slyší jenom zemi, ne lidi. V tempu říčního proudu usměrnit proud myšlenek. Byla to potřeba, po všech těch Ukrajinách, plačících důchodkyních, emotivních setkáních a chladných rozchodech, které přinesl minulý týden.
Když už není čas srovnat si, kdo jsme a kam kráčíme, docela osvobozující je alespoň v rámci jednoho dne vědět, že jsme turisté kráčící z Kamenného přívozu do Petrovan. 
Byť mám puchejř jak volský voko a lejtko snad prostřelený, je mi líp. A to mi nebylo nic. 

Žádné komentáře:

Okomentovat