čtvrtek 21. listopadu 2013

Blanka o jídle z popelnice

Sdílím článek Blanky Novotný, která už tři roky bloguje z Dánska. Je to fakt vtipná a chytrá holka a její texty jsou hrozně dobrý, bohužel se rozhodla, že její blog můžou číst jen pozvaní, takže sem nemůžu jednoduše lísknout jen odkaz. Tenhle poslední její text mi ale přišel tak zásadní, že jsem Blanku poprosila, zda ho sem můžu sdílet. 

_____________________________________________________________________________________________

Dneska mám obrovskou potřebu svěřit se vám se svým novým koníčkem, ale pořád nevím, jak to podat, neboť je to lehce kontroverzní. Asi nejlepší bude nějakej úvodní příběh.
Takže někdy na začátku září, v dobách kdy jsem ještě nebyla chudá jak kostelní myš, jsem nějak nevěděla, co si tu v Dánsku počít. A tak jednou z mých mála volnočasových náplní bylo večírkování s klukama. A jednou jsme takhle někdy kolem čtvrté ráno šli domů z Pitstopu. A kluci se najednou zastavují u zadního vchodu místního supermarketu, že se tam chtějí podívat, jestli tam není vyhozené nějaké jídlo. Někteří už asi tuší, kam tím mířím. Samozřejmě jsem předtím o sběru jídla z popelnic slyšela, ale vždycky mi to přišlo trošku ošemetný, špinavý a hlavně nikdy by mě nenapadlo, že bych se do toho mohla sama pustit. Jenže tuhletu osudnou noc mi bylo všechno tak trochu jedno. A tak se najednou přihodilo, že držím bedýnku s trsem ředkviček, jarní cibulkou, salátem, okurkama, jablkem, květákem a živým koriandrem. Doma jsem to jen tak položila na stůl a šla jsem spát. Ráno jsem se probudila, o poznání střízlivější než předchozí noc, a nějak se mi nechtělo věřit, že jsem takovou hezkou zeleninu našla v popelnici. Napsala jsem o tom Mirce a ona se svěřila, že to vždycky chtěla vyzkoušet a že by jsme mohly jít obhlídnout situaci v Koldingu někdy spolu. Začaly jsme tím, že sme udělaly průzkum toho, kde jsou kontejnery přístupné a kde ne, kde se na noc zamykají a podobně. Úspěšné jsme byly u Aldi na kopci, asi 2 km od centra, kde jsme našli broskve, rajčata, saláty, brokolice, cibule a podobně. Celé natěšené jsme si to donesly domů a bylo jasné, že to nebyla poslední návštěva kontejneru. Další den jsme objevily kontejner u Livy, na opačném konci města. A to snad ani neni kontejner, to je krabice s šesti dveřma, které s si jednoduše otevřete a najdete co potřebujete. Samozřejmě chodíme na výpravy vybavení - čelovka, pytle na odpad, batoh, rukavice. Vždycky je to lehce adrenalin a taky příjemná noční procházka po okolí. Přijdu si možná lehce ganstersky a lehce jako bezdomovec, ale prostě mě to baví. Jen mám trochu problém, jak to podat lidem kolem mě. Začala jsem pomalu - první byl nařadě můj spolužák a toho času i spolubydlící z Holandska. Přijel do Koldingu v půlce září a ptal se mě, co tu jako dělám, jestli tu není nuda. Tak jsem mu začala vysvětlovat, jak chodíme s Mirkou lovit jídlo do popelnic. Přesně si pamatuju jeho vyděšenej výraz, na kterej se mu odpověděla, že jestli chce, může jít s náma. A tak šel. Celou cestu vyprávěl o tom, že to snad nemyslíme vážně, že snad nejsme bezdomovci, ale ve chvíli, kdy otevřel kontejner, neměl slov. Byl z toho tak nadšenej, dokonce hned skočil do popelnice, což je třeba věc, kterou já neprovozuju. Pak o tom asi tři dny nonstop vyprávěl, že to přece neni možný, jak můžou vyhazovat takový věci a rozhodně se nebojim prohlásit ho za nejnadšenějšího člena našeho malého dumpster diving týmu. Mimochodem pro naší činnost máme krycí název Racooning neboli mývalování (to asi nebude český slovo, že jo), protože podle jakéhosi návodu na internetu je vhodné na kontejner nejdřív zaklepat, aby jsme vyhnali případné mývaly, kterých tu jistě žije v Dánsku nepočítaně.
Tak a teď se pokusím vysvětlit, proč jsem za toho tak nadšená. A nejen já. Zaprvé - jak víte, v Dánsku se plýtvá. Neuvěřitelně. Co zbyde od večeře, se prostě vyhodí, i kdyby to byla půlka kuřete a rozhodně se to nedává do krabičky na druhej den k obědu. A tohle plýtvání si vynásobte asi tak stovkou a výsledek najdete v kontejnerech u místních supermarketů . Vyhazuje se neprošlé zboží, věci co mají poškozený obal nebo věci co nevypadají přesně podle katalogu. Okurky, která nejsou dostatečně rovné. Balík rajčat, kde je jedno lehce pomačkané. Pytel brambor, který má centimetrovou díru. Dýně, která je trochu křivá. Chleba, který má do minimální trvanlivosti ještě pár dní, jen si ho nikdo nechce koupit. Krabice keksů, kde je ušpiněný obal (a vnitřek je celej zatavenej ve folii). A taky kytky! Jak řezané, tak ty v květináči. Těch je mi nejvíc líto a vždycky si je beru domů. Už je pomalu nemám kam dávat a u mě doma to vypadá jako v botanické zahradě. Mám tu například orchidej, vánoční hvězdu, chryzantému, kaktus, kterej krásně kvete a celou zahrádku bylinek. Z řezaných kytek si vždycky udělám kytici, která mi tu průměrně vydrží tak týden. Rozhodně si nikdy neberu domů nic nahnilýho, plesnivýho nebo zkaženýho. Dokonce jsme se přistihli, že jsme už pěkně vybíravý. Já mám třeba osobně problém brát si maso a mléčné výrobky, narozdíl od holanďana, kterej bere všechno (a stále žije). I když nedávno jsme objevili asi půl kila slaniny, která měla min.trvanlivost do druhého dne, my si  jí ještě ten den osmažili a snědli. Vůbec máme plno zajímavejch úlovků. Šest 3L boxů vína - s natrženým obalem. To byly moje druhé Vánoce. nebo karton hermelínu. Nebo třeba jogurtové mléko s vanilkou příchutí, kterému do minimální trvanlivosti chyběly ještě 3 týdny. Našli jsme toho asi 10 litrů.  Nebo 6 balení sušených meruněk a 10 pytlíků lískových oříšků - oni jsou v supermarketu pověšené na takové tyčce a tyhle nešly pověsit. Nebo teď v neděli jsem našla prací prášek (měl lehce prasklé víčko) a aviváž (ta byla od toho pracího prášku umazaná). Nebo 5 balení koenzymu Q10, což znamená, že v příštích 400 dnech bych teoreticky neměla dostat infarkt. Nebo jeden z našich prvních úlovků byl velkej pytel plnej bonbonů Maoam. Ten pytel byl natrženej, v něm byli 3 další pytle, v každým tom pytli to balení Maoam a to jak víte, je ještě samostatně zabalený uvnitř. Prostě nikdy nepochopim, proč to vyhodí. Nebo vložky, trojbalení, ale ten jeden obal je zdeformovanej. Oni to prostě ani nerozbalí a nesnaží se to prodat po jednom, prostě to letí do koše. Vždycky jsme překvapený, co všechno se dá najít a co všechno jsou schopní vyhodit a to už chodíme lovit 3 měsíce alespoň 2x týdně. Je to totiž návykový, což by vám mohl potvrdit nejen holanďan, ale i moje návštěva z ČR, co tu byla o víkendu. Byli zvědavý, tak jsem je vzala v pátek na lov a oni pak chtěli chodit lovit každej večer. Nebo moji slovenští couchsurfeři. Ty mi o tom dodneška píšou nadšený zprávy. Dokonce jsme jednou vzali s sebou i naší spolužačku, která je z Dánska. Právě Dánové tohle nejvíc nechápou, myslí si, že do kontejnerů chodí lovit jen bezdomovci. Tak samozřejmě, je to bohatej stát. Takže ona taky nejdřív hodně nechápavě koukala. Ale podruhé už nadšeně vytahovala jídlo z kontejneru a řikala, že je to neuvěřitelný, jak někdo může vyhazovat takovýho jídla. Ono je tohle těžký pochopit do té doby, než poprvé otevřete kontejner a začnete vytahovat tu zeleninu, který vůbec nic není.
Druhá věc, která mě na tom hrozně baví, je fakt, že nemusim chodit nakupovat. Teda chodím si kupovat jednou týdně maso, vajíčka a mlíko, ale jinak vůbec nic. Takže když si to spočítáte, dá se za měsíc vyžít s dánskou dvoustovkou. A to se mi teď zrovna nesmírně hodí. Teda dokud jsem nenašla to víno, kupovala jsem i alkohol, ale teď mám rozhodně do nového roku vystaráno. Ale hrozně mě baví to, že se nemusim rozhodovat, co uvařit, na co mám chuť. Vařím prostě z toho, co mám. Třeba dneska jsem našla květák. Hodně květáku. Takže jasná květáková polévka a placičky. V neděli jsme našli plnej kontejner mražené zeleniny - datum bylo do 10/2015 a všechna zelenina byla ještě zmrzlá. Proklínala jsem můj mini mrazák a vzala si jen jedno balení hrášku a tři balení kukuřice, ze kterých jsme hned udělali kotel polívky. Samozřejmě v polívkách teď jedu nejvíc. Když nebyla taková zima, dělala jsem pořád gazpacho, protože kontejnery byly plný rajčat, paprik a okurek. Teď vařím spíš brokolicovou, květákovou a podobně. Do toho každý ráno džus z citrusů případně manga, ananasu a podobných pokladů. Prostě obecně od té doby co takhle lovím, mám pocit, že jím jako král. A hlavně nemusím absolvovat tu nerozhodnost, když jste v obchodě a vlastně nevíte co koupit a uvařit. To je hrozně osvobozující. A kreativní.
A vůbec. Tohle byla óda na dumpster diving/racooning/lov jídla z popelnic. Já to považuju za můj novej koníček, protože je to hrozně návykový. Jak mi psala včera kamarádka z ČR po víkendu, kdy jsme jedli jen nalovené poklady: "Ty jo, mě přijde hrozně konzumní jít si kupovat jídlo". Je mi jasný, že ne každej by se do toho pustil, ale zatím mě ještě nikdo neodsoudil. 
Je mi jasný, že Dánsko bude dumpster divingovým rájem, zkušenost z ČR nemám, ale nemyslím si, že by to bylo nemožný. Viz například tenhle příspěvek od slečny z Plzně.  Navíc dokonce existuje mapa míst, kde se dá lovit v Praze nebo v Brně.  
Dumpster diving je v Dánsku legální, co se jednou vyhodí do popelnice se považuje jako veřejnej majetek. Samozřejmě pokud se nesnažíte vloupávat do uzamčených areálů a podobně. Občas je u kontejnerů cedule, že za jakékoliv jídlo nalezené uvnitř nenese supermarket zodpovědnost, což lze vlastně přeložit jako Vezměte si co chcete. 
Kdyby jste si chtěli přečíst další zkušenosti dumpster diverů v Dánska, tak tady je jak to chodí v Roskilde i s videem. A tady podobná zkušenost z Aarhusu. A nesmím zapomenout na film, co před cca. 3 lety natočili lidi od nás ze školy. Právě přesně u toho kontejneru z Aldi. 

Tohle je z minulého týdne...24 l vína plus nekonečně mnoho krekrů. Party sada hadr. 

Tohle je dnešní úlovek...

...když se na to podíváte, poznali by jste, že je to zelenina z kontejneru?

Malé botanické okénko...

Tady máme květákovo hrachovou polévku...možná jednou napíšu kuchařku: Vaříme z kontejneru. 

Tady máme kytky, rozmarýn a nějakou zeleninu. A mnoho vína.

Tady se nám připravuje kuře s kontejnerovou zeleninou a kontejnerovým rozmarýnem.

Tady první letošní ulovená dýně. Rozdělili jsme si jí celkem čtyři. Plus nalovené kytky a bylinky. 

Tady takovej klasickej set. Trocha zeleniny, trocha ovoce, chleba a slanina. Víc nic nepotřebujete. V obchodě bych za to dala víc jak stovku.

Tohle byl velkej úlovek....hlavně plno uzenýho lososa.

Tohle je můj úplně první úlovek...

...a taky to bylo poprvé, kdy jsme se rozhodly, že to všechno napíšeme na papír a zkusíme spočítat, kolik by jsme za to daly v obchodě. Vyšlo nám, že něco kolem 850 dk. To jsou skoro 3000 kč.  Za jednu hodinovou procházku do kontejneru. 

Tohle jsou fotky od Mirky, má hezčí podlahu :-)


14 komentářů:

  1. Vynikající film na tohle téma: Taste the Waste
    http://tastethewaste.com/info/film

    OdpovědětVymazat
  2. Párkrát jsem byla takhle na "lovu" s místní spolužačkou, když jsem byla na Erasmu v Kodani a stálo o za to! Občas mě láká to zkusit i tady v ČR, ale nikoho z mých kamarádů to bohužel neláká a kdybych šla samotná, asi by to pro mě ztratilo část toho kouzla.. Mimochodem, může být člověk nějak pozván ke čtení blogu od Blanche? :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Může, stačí jen napsat na mail co mám tadyhle v profilu :-)

      Vymazat
  3. Mám stejné zkušenosti z Norska.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já si právě myslím, že Skandinávie obecně bude v tomhle rájem. Táta má zkušenosti ze Švédska, ale on jde spíš po elektronice. A nutno říct, že dost úspěšně.

      Vymazat
    2. v tom Norsku, máš i třeba současné info? prý se měnil zákon o vyhazování věcí, ale víc jsem nějak nenašel, zdali se stále dá něco najít. za info budu moc rád!)

      Vymazat
  4. ještě,že v Dánsku,nebo v jiných zemích toto jídlo vyhazují do přístupných kontejnerů,a počítají s tím že si to někdo pozbírá a využije,podle mě mají v obchodě parametry a když se jídlo s nimi neshoduje,raději ho vyhodí,než by riskovali pokutu inspekce,která zajišťuje státu stálý příjem peněz ze spotřební daně,ale alespoň to má jednu světlou stránku,že lidé na ulici majî co jíst,ale třeba u nás jsou obchody,které mají své kontejnery tak zabezpečené plotem s ostnatým drátem,že všechno to jídlo přichází v niveč,protože kdyby lidé vidéli co supermarkety vyhazují,NIKDO UŽ BY DO OBCHODU NECHODIL

    OdpovědětVymazat
  5. No v ČR se to spíš řeší tak, že neprodané zboží se vrátí výrobci a ten to pak prodá před koncem záruky do sítě těch různých "levných potravin" které se vlastně specializují na prodej jídla, jaký je v Dánsku k nalezení v kontejneru.
    Jinak k poznámce, proč se to neprodá - ono je s tím marketu tolik práce, že se to často prostě nevyplatí - člověk musí na to udělat nové kódy na pokladnu, udělat na to cenu, označit to v prodejně navíc pokud by prodávali něco rozbaleného, tak pak budou chybět povinné informace a to je tak na pokutu od inspekce. Takže když toho není mraky, tak se to radši švihne do kontejneru, vyjde to v konečném důsledku levněji. A ovoce zelenina podobně, nikomu se s tím nechce třídit, navíc stačí v balení plesnivý jeden kus a chycené jsou všechny i když to není vidět na první pohled, to prostě prodávat nemůžete. Ale je fakt, že občas si jen lidi zlehčují práci - místo aby to probrali a roztřídili, tak to švihnout do kontejneru, nakonec z jejich kapsy to nejde... pak jsou ovšem druhé extrémy tady v česku, že se všechno prodává za plnou cenu i když to dávno nemá na regále co dělat a je to už shnilé, hnusné ;-)

    OdpovědětVymazat
  6. Je to děsné, co se děje, křivá okurka se vyhodí do kontejneru, protože je prostě křivá, já jsem z tohohle plýtvání potravinami a vším hrozně nešťastná a vůbec myslím si, že by si lidi měli věcí víc vážit, takhle to všechno spěje kdoví kam... a je skvělé, že jsou právě lidi, kteří si berou jídla z popelnic, protože aspoň se to všechno zbytečně nezkazí a získá to svoje využití a nezáleží na tom jestli jsou to free-studenti-cestovatelé-whatever nebo bezdomovci, jsme prostě lidi, ne. Mám trochu pocit, že článek se na tuhle problematiku dívá víc z pohledu "je bezva, že ušetřím" (ale možná se mi to jen zdá), což mi přijde trochu škoda, i když je jasné že každý má svoje priority a na severu je draho, žejo. Každopádně si myslím, že tohle se nedá žít jako životní styl jen kvůli šetření peněz, lae že by na to člověk měl mít i nějaký ten environmentální pohled.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na začátku toho článku je věta, že jsem s dumpster divingem začala v době, kdy jsem měla ještě dostatek peněz na to, chodit normálně nakupovat. To, že se situace od té doby změnila a já mám finanční problémy, to je jiná kapitola a to, že lovím jídlo z popelnic mi situaci samozřejmě usnadňuje. Pokud byl pochopen jako návod jak sehnat jídlo zadarmo, tak mě to mrzí. Mým hlavním cílem bylo poukázat na to, že se naprosto nesmyslně vyhazují čerstvé potraviny. Nicméně ten článek nebyl psaný jako popularizace dumpster divingu. Je převzaný z mého privátního blogu a slouží převážně jako popis mého života pro rodinu a přátele.

      Vymazat
    2. Nemyslela jsem to zle, mě se článek líbí, je pravda, že neznám souvislosti z tvého osobního blogu, možná škoda :) Souhlasím s tebou, hlavně co se týče nesmyslného vyhazování potravin, achjo. Ať se daří v Dánsku!

      Vymazat
  7. https://howtosurviveindenmark.wordpress.com/

    OdpovědětVymazat
  8. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  9. Velice zajímavý článek. Nestačím se divit... Udivuje mě, že si ty neprodejné, ale stále dobré potraviny, nerozeberou zaměstnanci těch supermarketů, namísto jejich vyhození.

    OdpovědětVymazat