sobota 1. června 2013

Z Orlických hor

 

Meditační centrum Supina Patittha. Určitá období v roce intenzivně myslím na to, že odejdu do hor do poustevny. Tak takhle by to tam mohlo vypadat. Návštěvy nepřijímám.


Divoká Orlice

Zemská brána




Na poslední fotce je funkční důl. Neuvěřitelná krajina bezohledně znásilňovaná rypadly a dynamitem? Neměla jsem ten pocit. Když jsem šla lesem kolem, strašně intenzivně jsem citíla nicotnost lidského počínání. Monstrózní betonové útvary náležící k dolu příroda nekompromisně rozkládala a pohlcovala. Bylo jaro a po deštích, všechno bylo tak zelené a rozbujelé, že kdybych se tam na chvíli zastavila, nadržené šlahouny by mě stáhly do hlubin země taky. Prales.

Tenkrát ještě občas na chvíli přestalo pršet, to byly časy.

Žádné komentáře:

Okomentovat