středa 3. dubna 2013

Z besedy




Je to takové instantní a zpohodlnělé to moje focení, od té doby, co vytáhnu placku z kapsy a cvak, foťák leží doma zavřený ve skříni a práší se na něj.
Občas mám ale pocit, že je škoda se o nějaké cvaky nepodělit, třeba jako o tyto, focené z podkrovních prostor Malostranské besedy. Nebýt výstavy Vikýře PLAY! (kterou mimochodem doporučuju, máte-li děti, vemte je tam a vemte si taky něco na čtení, protože si vás dvě hodiny vůbec nebudou všímat. Ty děti.) nikdá se pod střechu besedy asi nepodívám. Okna nabízejí krásné rozhledy z neokoukané perspektivy a vůbec, celé ty prostory jsou skvělé.

Kdysi jsem tam o barák vedle chodila na portugalštinu (to jsem ještě věřila, že se ji někdy naučím), přímo do toho domu, skrz který projíždí tramvaj a přímo nad tím průjezdem jsme měli učebnu. Vždycky když projížděla tramvaj, nastalo malé zemětřesení a my jsme museli v té třídě v nejparnějším létě sedět se zavřenými okny a strašně jsme se potili.

Kde jsou ty časy. Kdy ještě bylo teplo. 

Žádné komentáře:

Okomentovat