neděle 9. prosince 2012

Týden č.1, měsíc č.12


Už jsem to tu chvilku kdysi dělala. Každý týden v neděli jsem vybrala z fotek, které se mi nashromáždily v telefonu a loupla je sem i s popiskama. A myslím, že to zavedu znovu, protože alespoň mě baví si to potom prohlížet. Navíc telefon mám u sebe pořád, takže fotky z něj mají asi větší výpovědní hodnotu o tom, jak já ten life vedu.

1) pracovní koutek (a též prokrastinační stanoviště)
2) muzeum v bývalé elektrárně, kde jsem ještě pořád nebyla, ačkoliv je tam zdarma přístupná výstava Dalího děl a já jezdím nebo běhám kolem každý den. Tak v lednu. Příští rok, znáte to.

3) má oblíbená vlaková zastávka, vlaky a oceán, yes, víc ke štěstí nepotřebuju
4) Klára na skále
5) vánoční vodotrysk v Estorilu, blýskavé palmy, světýlka ve tvaru sněhových vloček na pláži, Disneyland, co?
6) lisabonský maraton- tentokrát jenom jako fanda, ale příští rok...to už jsem říkala...


Setkala jsem se s několika českými běžci, kteří sem na maraton přijeli. Je to zvláštní, dostat se najednou mezi lidi, kteří říkají věci jako "maraton nad tři hodiny ani nemá smysl" nebo "stovku uběhne každej". Přišla jsem si jako pitomec, když se obvykle naparuju jako krocan, protože uběhnu 25 km.
Jo, pokud v místnosti není nikdo, z koho byste si mohli vzít příklad, jste ve špatné místnosti.

Samozřejmě jsem se běžeckou atmosférou nechala unést a přislíbila jsem účast na dálkovém pochodu Brtnické ledopády =) , což je nočních 50 km zmrzlým terénem.
A teď když tu tak sedím doma zabalená v dece, vedle radiátoru a piju čaj s medem, přemýšlím nad tím, jestli náhodou nejsem idiot.
Což o to, 50 km ujdu bez větších problémů. Ale v létě a ve dne.
Vždyť já na to ani nemám vybavení, když už bych měla kuráž! Fajn, boty bych měla, ale v pohorkách se blbě běhá a v běžeckých botech zmrznu, co si sakra mám vzít? Nesmeky si koupím, to stojí pár korun. Ale co dál? Jakou bundu? Vždyť v zimní lyžařské se nehnu, funkční zimní nemám a nevím, kde bych na ni vzala. A na nohy? Oteplováky? Legíny? Nebo nějaká lepší vychytávka? Ach bože, měla bych se na to vykašlat, ale já už nechci furt opakovat "tak příští rok". Babo, raď.

Jinak protože dnes jsem právě lisabonský maraton opět neběžela, včera jsem si ho dala aspoň cvičně sólo chodecky, podél pobřeží z Lisu do Cascais a kus zpět. Dlouho jsem to chtěla udělat a nakonec víkend předtím, než se na Vánoce navštívím zamrzlé Česko, mi přišla procházka v tílku a v trenkách po pláži jako dobrej nápad. A byl to dobrej nápad. Vlastně to bylo úplně skvělý.
Kdybych byla tak veselý běžec, jako jsem veselý turista...no, příští rok.

2 komentáře: