pátek 18. května 2012

maturita



Sleduju na facebooku své mladší friends, jak během týdne hrdě oznamují své maturitní výsledky a závidím jim. Tu obrovskou úlevu a hlavně ty čtyři následující měsíce absolutní anarchie.
Ještě jim asi nikdo neřekl, že taková maturitka je čeká v letech následujících každých půl roku, ale už bez tý úlevy a bez těch příjemných, doprovodných věcí kolem. Ha, néé, poslední  věta bylo jen závistivé rejpnutí.


Zpětně si vzpomínám na svojí maturitu s velkou radostí. Věřila jsem, že jedná o něco fakt velkýho a potom, když se mi nějakým ohromným zázrakem a hlavně díky dobré vůli vyučujících (které jsem se předcházejících osm let snažila přivést do hrobu) podařilo odmaturovat s vyznamenáním, cítila jsem se minimálně jako ředitelka vesmíru. Nosila jsem se jako velká dáma po tom našem maloměstě a pak si čtyři měsíce nepamatuju nic. Jisté je, že od té doby nepiju tvrdý alkohol. 
Potom jsem se najednou probrala v Praze a věci se otočily o 180 stupňů v můj neprospěch. Mávat lejstrem s razítkem venkovskýho gymplu nikam nevedlo, ukázalo se, že jedinou cestou je začít na sobě makat. 


Ale to předbíhám, to jsem vůbec říct nechtěla. Chtěla jsem říct: "Vraťte mi, prosím, ty čtyři měsíce prázdnin po maturitě, teď už bych věděla jak s nimi naložit lépe, než si jen vodpálit játra."


Jenže to nejde. A to je dobře. 

2 komentáře:

  1. Souhlasím! Maturita byla oproti zkouškám na univerzitě skoro směšná a ty prázdniny potom bezkonkurenčně nejlepší! Namlouvala jsem si, že zkoušky zvládnu rychle a budu mít zase tak dlouhý prázdniny, ale mám zkoušky ještě v červnu...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. já mám státnice na konci srpna, takže moje prázdniny taky budou stát za to, nejseš v tom sama =)

      Vymazat