pátek 24. února 2012

Istanbul

Že je Istanbul mimořádné město, to jsem čekala. Ale člověk vždycky něco čeká a potom stejně kouká s otevřenou...ústy. Pokud pominu, že jsem z nějakého důvodu fakt nečekala, že má Istanbul 11 miliónů obyvatel (tak hovoří oficiální čísla), a to pokud je turistická sezóna, podařilo by se nám spočítat počet lidí, kteří žijí v suburbs, a právě by se hrál zápas mezi Galatasaray a Fenerbahce, údajně by se dalo počítat až s 15 milióny osob ve stejný čas na stejném místě, překvapilo mě následující:

1.) ZVUK
Až budete v Istanbulu, zastavte se na ulici a zavřete oči. Uslyšíte na vlastní uši fenomenální symfonii troubení aut, pořvávání prodejců, hudby, svolávání k modlitbám a cinkotu zvonků. Absolutní mumraj. Zvuk života.

2.) LIDÉ
Turci umí anglicky. 
Rozuměli jste mi? Nevidím ty údivem spadlé čelisti.
Tak znovu: Turci mluví anglicky. 
Ok, mě to teda překvapilo. Po zkušenostech ze Španělska a z Francie mi přijde skoro jako zázrak, že nejenom, že Turek se neurazí, když na něj promluvíte anglicky, on vám ještě i odpoví.
A jsou strašně moc milí. Všichni, které jsem potkala, se kterými jsem se bavila, byli k sežrání. Těžko dělat jakékoliv závěry po čtyřdenním výletě, ale ... já je vážně miluju. 

3.)MUŽI
Ehm. Taxikář je krásnej, recepční je krásnej, prodavač je krásnej, obuvník je krásnej, pingl je krásnej, rybář je krásnej...chápete? 
V kombinaci s předchozím bodem...do Istanbulu jeďte potěšit duši. 
A nechte se pozvat na drink. A nechte se provést po novém městě, kde si budete připadat přinejmenším jak na Elyzejských polích. Sebelepší guide nenahradí živého průvodce. Krásného živého průvodce. 
(Říkala jsem, že jsou galantní? Ne? Takže Turci jsou galantní. S "gentlemanem českým" naprosté nebe a dudy)

4.)ŽIVOT
Mraveniště. 
Mě to uklidňuje. Zařadit se do davu, handrkovat se s prodavačem, strkat se v tramvaji a mít ten pocit (kterej má člověk například v šest večer na IPáků), že člověk je jen malinká součástka obrovského mechanismu, který může docela dobře fungovat i bez něj. 

Modrá (zde zlatá) mešita. Je nelepší na světě, protože má šest minaretů.

Nejenom racek si klidně sám může ulovit rybu, má-li na ni chuť. 

Tisíce minaretů na třech březích. Fascinující pohled ve dne i v noci. 

Taková ta povinná fotka.

Svatá Sofie- 1500 let historie. 

Přes Bospor vedou dva mosty. Potřeba by bylo toto množství zpětinásobit. Dvakrát denně zkolabuje doprava. Takovej místní folklór. 



2 komentáře: