středa 12. října 2011

Wed 12 Oct

Přes neustálé opakování mantry "nic nechci, nic nepotřebuji, nic si nekoupím" mě stejně něco občas chytne za srdce. Ne že bych si ty boty nakonec koupila, to neudělám, ale myslím, že o nich budu pár nocí snít. Jak se společně každý podzim následujících deset let procházíme parkem a je nám krásně.
Mimochodem brzy budu mít narozeniny a potom jsou Vánoce, tak kdybys, milý Ježíšku, nevěděl...tak bych prosila nový vchodový dveře a učebnici ekonomie. Ach jo. 


Odkaz ZDE

Žádné komentáře:

Okomentovat