pátek 4. března 2011

postřEžiny

Najednou jsem zjistila, že kolem mě je tolik lidí, kteří umí vyprávět a psát neskutečný příběhy a který je hlavně uměj i žít, že se mi nějak nechce ani nic psát, ani vymejšlet, ani vyprávět. Taky to může bejt tím, že jsem se teď skvěle najedla a veškerá má soustředěnost se motá kolem žaludku.
Takže jen pár malých postřehů:

Asi tak před týdnem nám tu snížili maximální povolenou rychlost na dálnicích z původních 120km/h na 110km/h. Jen tak ze dne na den to vymysleli a jen tak ze dne na den se fakt na dálnici nesmí jet víc než 110km/h. A víte proč? Aby lidi šetřili benzín a peníze. Příjde mi to dobrý, že to jde tak snadno a snažím si představit, jak by asi probíhalo takovýhle rozhodování v Česku. Kam by pluli jaký kapříci a kdo by kam nejdřív musel chodit půl roku na golf. A na který auta s majáčkem a nebo úplně-náhodou-přidělenou netradiční SPZtkou by se zákon nevztahoval.

Stále ještě nepřestalo sněžit, ale na zemi stále ještě žádný sníh neleží. Když jsem dnes procházela kolem dveří do zahrad, naskytl se mi úžasně japonský pohled na sníh snášející se na růžově rozkvetlé keře. Ale to je si tak jediný pozitivní na tom svinstvu, co se venku sype.

Potácím se někde mezi pěkně ujetou lovestory a strhující road movie a přemejšlím, kdo v ní má tu hlavní (bez)charakterní roli. A jako správná postava z filmu házím starosti za hlavu a zas a znova jdu na nejlepší irský kafe na světě. Až se mi z toho začali smrskávat kalhoty. Potvory.

A pak už asi nic, co by stálo za řeč. Z reálných přátel se pomalu stávají přátelé virtuální. Naštěstí už mi tu ty internety zase běhají, fejsbuku a skajpu zdar, nazdar!

1 komentář:

  1. vůbec nepřemýšlej o tom, že by si snad přestala psát!!!! to by byl hřích!!! J.

    OdpovědětVymazat