čtvrtek 31. března 2011

parador







Dnes k nám dorazilo jaro (ale pšššt, protože vždycky, když řeknu "jaro" začne druhej den sněžit)
Poznala jsem to například i podle toho, že mi do pokoje vběhl šváb. Říkala jsem mu, že to není vhodný, aby se jen tak procházel v 4+ hotelu, ale očividně mu to je úplně jedno. Teď si zrovna lehl na záda. Tak doufám, že usnul a nebude tu v noci moc dupat.

Ráno jsem zaspala. Nikdy nezaspávám a nechodím pozdě. Jenomže tak strašně nenávidím vstávání! A zhoršuje se to! Nejlíp se mi paradoxně spí- a tímpádem nejčastěji zaspím- pokud mě ráno čeká a)porada v práci b)zkouška ve škole c)odlet d)rande. Jakmile se má odehrát něco důležitýho...zaspím. Dnes jsem se přiřítila do práce bez make-upu, bez vyčištěnejch zubů, košili jsem zapínala cestou, vlasy jsem si česala u tiskárny a oči jsem si mnula na poradě. Byla jsem zmatená a ošklivá, nerozuměla jsem a celej den jsem měla chuť chodit kanálama. Začnu si dávat budík pět metrů od postele...jinak už nevím, co se sebou.

Odpoledne jsem nastoupila do špatnýho autobusu. Ačkoliv jsem nabyla přesvědčení, že se už konečně vyznám v místní MHD, stejně jsem místo do La Lastrilla odjela od Soria. Ze stejný zastávky jako vždycky. Stejnou linkou jako vždycky. Nerozumím tomu.

Vypadá to, že jsem dnes utrpěla šerednou porážku v Hombre, nezlob se.

Žádné komentáře:

Okomentovat