pondělí 7. března 2011

harassment

Všichni údržbáři nejsou idioti a né každej idiot je údržbář, ale Ty Údržbáři jsi pro mě zhmotněním představy údržbáře- idiota.
Každý den mi předváníš, jak jsi jemnocitnej a svejma hlubokejma očima se snažíš vpít do těch mých, tímpádem fakticky nechápu, jak sis nemohl všimnout tý dvěstětřicetikilometrový propasti mezi náma. Chápeš, co tím myslím? Představ si, že bych šla já a na potkání štípla ředitele do zadku. Tak asi takhle nevhodně se chováš Ty, Údržbáři.
Namátkou...Ty jseš starej, já jsem mladá, ty jseš jednoduchej, já jsem chytrá (v porovnání s Tebou), ty jseš slizkej, já jsem hezká (v porovnání s Tebou), ty smrdíš, já voním (objektivně) a tak bych mohla pokračovat donekonečna! Nehodíme se k sobě.


"No, tak, guapa, řekni něco!"
"hmm"
"řekni nám něco o sobě..."
"mmm...ja nevím, co by vás zajímalo..."
"Tak třeba, máš přítele?"

Začneme tím, že není (ani ve Španělsku) normální zdravit někoho, pokaždý, když ho potkáš. Chápej Údržbáři, pracujem ve stejným baráku, za těch osm hodin se potkáme klidně patnáctkrát, nemusíš na mě pokaždý hulákat přes celou chodbu "Ahoj, dobrý den!". Stačí, když se potkáme, například mírné pokynutí hlavou, nebo úsměv.
A jsme u toho...že se na Tebe usměju, neznamená, že si chci povídat.
A neptej se mě furt dokola, jak se mám, jednak ode mě stejně nikdy neuslyšíš nic jinýho než "dobře a Ty?" a druhak to není normální, ptát se někoho pětkrát denně, jak se má. Jednou stačí. Když odpovím "dobře a Ty?, neznamená to, že chci poslouchat, co si dělal předchozích pět dní, je to prostě jenom zdvořilostní fráze.

"no a máš tady nějakýho kamaráda?"
"jo, díky, mám tu spoustu přátel"
"no, ale máš tu nějakýho KAMARÁDA"
"prosim?!"
"no víš přece, jak TO myslím...."

Nesahej na mě. Zoufale Tě prosím, nesahej na mě. Neplácej mě po zádech. Neopírej se o mě. Nepoklepávej mi po rameni, když jím a ty jdeš kolem. Nenarovnávej mi límeček. Netahej mě za cop- není to vtipný. Nesnaž se mi smíst řasu z obličeje. Nechytej mě za loket, když od Tebe něco potřebuju. Necvrnkej mi do nosu!!! (jsem zásadně proti trestu smrti, pouze když mi někdo-kdokoliv- cvrnkne do nosu, nepříjde mi jeho zavedení zas tak špatný nápad). Neporušuj mojí osobní zónu, která je běžně zhruba půl metru kolem mě, ale Ty máš výjmku- nepřibližuj se na metr.

"Nejela bys se mnou někdy do Ávily?"
"jj, určitě se někdy podívám do Ávily"
"Já bydlím v Ávile"
"jj, to se máš, prej je to hezký město"
"Bydlím sám v Ávile, nepřijedeš někdy?"

Nešpehuj mě. Jo, je to divný, že pokaždý a kamkoliv se hnu, ty se tam najednou vynoříš a musíš tam něco šroubovat, nebo zatloukat. Nemusíš mě sledovat, jak nakládám desetikilový krabice na vozejk, dokonce ani nechci, abys mi s tím pomáhal (což by Tě ale stejně nenapadlo). Kvůli Tobě jsem začala chodit všude po schodech, protože pokaždý, když jsem si zavolala výtah, přijel si v něm i Ty. A neříkej mi, že na sebe máme "štěstí", protože v tomhle čuchám spíš spojitost s kamerovým systémem, kterej se promítá u Tebe v kutlochu.

"Chutná ti španělský jídlo?"
"hmm"
"A chutná ti sladký?"
"hmm"
"Já umím skvěle vařit."
"jj, já docela taky"
"A CO máš ještě ráda?"


Když se zrovna nesměju, neznamená to, že se cejtím opuštěná. Když nechci, abys mi nosil v deset večer na pokoj čokoládu, neznamená to, že se strachuju o svou figuru. Nemusíš mi vykládat, že ve Španělsku máte krále. Já to vím, každej, kdo navštívil střední školu, to ví. Ale to zas nemůžeš vědět Ty, že jo. Nevykládej mi o fotbale, to že si v mládí kopal v nějaký místní pralesní lize, neznamená, že bych se měla zajímat o fotbal.
To že ti nerozmumím, neznamená, že bys snad mluvil tak učeně. To, že Ti řeknu, že Ti nerozumím a odcházím, neznamená, že chci abys mě dobíhal a zvýšeným hlasem mi svůj poznatek opakoval.
To že nejseš v obraze, fakt neznamená, že bys byl takovej formát. (díky Kato)
Ne, nezeptám se Tě, co chceš. Protože to je přesně to, co vůbec vědět nechci.

"Adriano, bež k Údržbářovi pro ...."
"Nemohl by tam jít někdo jinej?"
"Proč?"
"Když on mě furt tak hrozně nahlas zdraví"

4 komentáře:

  1. Po mnohých nudných blogpríspevkoch na jedno Gree Gate kopyto, konečne zmena.

    Adriana, odhliadnuc od témy článku, píšeš veľmi pútavo a "čítavo" :-)

    Teší ma, že som ťa (pre seba) "objavila".

    K Údržbárovi. Myslím, že si dokážem (určite aspoň čiastočne) vybaviť, čo sa v tebe odohráva v súvislosti s Údržbárom. Pociťujem k nemu odpor. Viem, že to tvoju situáciu nezmení, len chcem, aby si vedela, že držím s tebou.

    Eva

    OdpovědětVymazat
  2. :) Áďo, nakopej ho :) I za mě!

    OdpovědětVymazat
  3. Ewulino, dekuju za milej komentar! K Udrzbari nemusis pocitovat odpor, stale mam tak trochu pocit, ze on se proste jen snazi a moc mu to nejde. Nijak mi neublizuje, ani me netrapi. Je jen trochu vlezlej, takze mi ho je obcas docela lito. Chtela bych, aby nasel, co hleda, ale u me to urcite nebude. =)
    Niky, ja myslim, ze on se docela tryzni sam. Nejhorsi, co jsem mu schopna udelat, je, ignorovat ho. Dik za koment.

    OdpovědětVymazat
  4. Skvely.
    To jsou skvely texty, ze kterejch je cejtit nejakej silnej pocit, v tomto pripade nenavist k udrzbari.

    OdpovědětVymazat