neděle 26. prosince 2010

Vánoce žeru

Fakt nevím, proč bych neměla mít ráda Vánoce.
Tři dny za sebou státní svátek, to je jako tři neděle.
Intenzivně se věnuji nicnedělání a strašně se cpu.

Z gastronomického hlediska jsou Vánoce orgasmus.
Ve škole jsme zkoušeli péct kubu (kroupy a houby- světe div se, je to skvělý) a štolu. Dělali jsme salát, pekli lososa, připravovali lososový tartare a upekli brownies.
Doma na mě čekala bílá rybí polévka (moje noční můra, když jsem byla dítě, dnes ji řadím mezi TOP polévky), kapr a maminčin bezchybný bramborový salát - mamá do něj nedává žádné maso a majonézu s hořčicí jen na chuť- nepříjde vám totiž taky ujetý jíst k rybě salát s uzeným?
Domácí cukroví- potřebuje to komentář?

V rámci školy jsem se pátrala, jak dlouhá je v Česku tradice pojídání kaprů jako vánočního pokrmu a zjistila jsem. že se vlastně o žádnou tradici nejedná. Nikde v historii o přípravě kaprů zmínky nejsou, tudíž lze odvodit, že tento "zvyk" vzniknul po válce, když nebylo lautr nic, co jíst a lidé vytahovali z rybníků tyhlety nechutné bahení ryby, aby hlady nepomřeli.
No ale ať je to jak chce, já kapra miluju. Letos se těším, až mi kamarád přinese ochutnat, jak se mu povedl kapr načerno.

A nakonec jsem měla játrovou polévku a štěpánskou kachnu s uzeným zelím a bramborovým knedlíkem.
Jakákoliv hektika před Vánocemi mi, z nahoře vyjmenovaných důvodů, Vánoce nemůže zkazit.

Jsem u rodičů, včera tu byl vyhlášen kalamitní stav. Nevím, jestli jsem vůbec někdy v životě viděla tolik sněhu. Možná před lety v Alpách. A zrovna čtu knížku o povodních. Vůbec mi mimořádné situace občas dělají radost, ukazují nám, lidem, že ať si myslíme, co chceme, nad přírodou navrch nemáme a mít nebudeme.
Chystám se o tom snad i napsat článek, jestli ještě něco připadne.
Vycházet z domu mi připadá nemožný.

Takže jsem doma, věnuji se četbě a gastronomii, zkouším nový masážní olej a večer se půjdu k skorosousedům saunovat. V následujícím týdnu mě čeká sjezdovka, spousta milých setkání, zkusím udělat glog a následně se jím opít.
Na a potom: adios!

Žádné komentáře:

Okomentovat