sobota 9. října 2010

Designblok bez řečí o designu



Těšila jsem se na Designblok. První chybou bylo, že jsem si vzala na sebe outfit, který byl sice velmi stylish, buuuut... jsem se v něm necítila a druhou chybou- v návaznosti na první- byly vysoké boty- po půlhodině jsem měla chuť mrsknout s nima do popelnice a chodit bosa. A vůbec, popravdě jsem měla pěkně blbou náladu, protože mi nebylo od rána dobře, ale prostě jsem měla v plánu tam jít, tak jsem šla. A pak jsem půlku akce myslela na to, jak bych chtěla ležet doma s hrnkem mátovýho čaje a Annou Kareninou. Takhle to přesně bejvá, když se na něco těšim a plánuju si to.
Co vám budu vyprávět...některý věci mi přišly dobrý, některý nedobrý, párkrát jsem měla pocit, že si z nás dotyčný umělec/designer dělá jen prdel, a asi třikrát jsem narazila na předměty, bez kterých si už neumím představit svojí další existenci. To zas přeháním. Konkrétně potřebuji šperk z tenkých plátků kovu, gumový balerínky, křeslo ve tvaru oblázků a takovou plastickou tapetu... bla bla bla bla. Upřímně na hromadění věcí si moc nepotrpím. Ale jsem hlavně chtěla podotknout, že tato akce je výjmečná tím, že je plná výjimečných lidí, nebo alespoň lidí, kteří výjimečně vypadají...nezvykle hustá koncentrace hezky oblečenejch osob, usměvavejch obličejů a hodnejch dětí mi chvílema přivodila pocit, že vlastně nejsem v Česku a jen tak jsem se opřela na chodbě o zeď a pozorovala kolemjdoucí, poslouchala cizí rozhovory a vychutnávala jsem si atmosféru místa. A byla jsem si tak příjemně cizí. Nechám si na ruce účastnický náramek, přezuju se (!) a vyrazím i zítra znovu.

Žádné komentáře:

Okomentovat