pátek 22. října 2010

kampak bych





Rozhodla jsem se, že Vám postupně představím místa, která ve mě zanechala hluboký dojem, kam bych se ráda vrátila, nebo naopak, kde jsem ještě nebyla a mám nutkavou potřebu se tam podívat. Protože to je to, co mě baví asi ze všeho nejvíc. Poznávat cizí místa a nové lidi. Pokud zrovna nejsem někde na cestě, trávím čas sněním o cestě, o dálce, která voní a je tajemná, o známých zákoutích, kde mi bylo krásně a o nových obzorech. Je to jako posedlost. Pokaždé, když jsem někde v cizině, fotím a fotím a nafotím stovky fotek a snažím se ukrást trochu atmosféry a zakonzervovat si ji sobecky jenom pro sebe, aspoň trochu, aspoň malinko!

Příští týden to opět propukne, nejprve se pojedu podívat domů za rodiči, na ten první sníh a na svou milovanou rodinu, nasát trochu atmosféry Země nikoho a snažit se vyfotit roztomilou tvářičku malého bratra, než se zase úplně změní a o kus zmoudří.

Po návratu do Prahy jenom přebalím zavazadlo a poletím tři hodiny na jih, kde mě snad čeká krásných deset dní plných poznávání krás španělské metropole a výletů do hor, přátel, konzertů, tance, jídla a vína.

Ovšem než za sebou zabouchnu dveře, čeká mě ještě ryze studijní víkend, ve vášnivém objetí s němčinou, marketingovým protředím, ekonomií a pojednáním o rizotu.


Fotografie nejsou pořízené mnou, ale mým kamarádem Thierry Art Faustem aka Mikym, který se momentálně usadil (a tyto fotky pořídil) na Vnějších Hebridech, kde je stále zima, větrno, tma a strašně krásně. Až mu to závidím.


Krásný, klidný víkend všem!

3 komentáře:

  1. Já bych teda momentálně kamkoli, táhne mě to na cesty, ale pořád vede jižní Amerika a alespoň na výlet do Berlína sakra už!

    OdpovědětVymazat
  2. Tak svatební cestu! Nebo aspoň svatební výlet do Berlína, ne?

    OdpovědětVymazat
  3. Jono kéž by to šlo, jdu vsadit sportku.

    OdpovědětVymazat