úterý 19. října 2010

idiot´s diary


Je mi hrozně blbý, že si furt stěžuju. Normálně to ale nedělám! Já miluju život! Leč v posledních dnes zdá se mi, že on nemiluje mě. Ale možná si to jen nalhávám, abych se mohla politovat a být sama sobě středem pozornosti.

Po ranní dvouhodinové anabázi v koupelně (nic mě tak nenasere jako ledová sprcha v šest ráno) jsem se, i přes mírnou kocovinu, vydala na konferenci, kterou pořádala škola, kde studuju. Jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistila, že jsem přišla jako jediná z ročníku. Umíte si to vysvětlit? Pořádá se vědecká konference v oboru, který studujete, na niž máte vstup zdarma a vy byste nedorazili?
Takže jsem strávila příjemný den zcela osamocena. Což mi vlastně dnes přišlo docela vhod. Sledovala jsem všechny ty starší, usměvavý, vzdělaný, zábavný, úspěšný, zkušený a vážený osoby a přemejšlela jsem na tim, že věci se mi dějou, aniž bych to já sama nějak mohla ovlivnit.

Napsala jsem mámě, jestli neví něco o tom, že kharma v Evropě nefunguje.
Odepsala mi, že mám na sebe dávat pozor.


Očekávala jsem, že některé části programu mě budou bavit a místo těch ostatních si půjdu dát kafe a cigáro, ale nakonec jsem seděla jak přikovaná celejch šest hodin a poslouchala jsem novinky z oboru a předpokládaný vývoj a říkala jsem si, že když mě to tak samo od sebe baví a zajímá, tak jsem si asi nevybrala školu špatně. Aspoň něco.


A jinak včera jsem odeslala životopis do Španělska, pohádala jsem se s Mexikáncem a konečně jsem se rozhodla, že odejdu z práce.
A teď...co se má stát, stane se.

Žádné komentáře:

Okomentovat