neděle 31. července 2016

Poslední červencový víkend


Právě jsem se vrátila ze setkání s jednou saúdskou dámou a jejími dětmi. Syn potřebuje doučování z matiky. Sháněla jsem dobrovolníka, který umí arabsky. 
Sehnala jsem kluka ze Sýrie. Teď se mi ozývají další jeho kamarádi - žadatelé o azyl, že se také chtějí stát dobrovolníky, protože chtějí pomáhat.
Spolupráci inicioval jeden radní, který na naše setkání přijel na skejtu.

Jsou okamžiky, kdy mi svět přijde v pořádku.

Fotka je z Dobřichovic od jezu. Po pátečním pikniku na Petříně jsem se probudila s mozkem na kaši a ležet u vody se zdálo jako jediná aktivita, kterou zvládnu.
Nádherný místo, 20 minut ze Smícháče vlakem. Málo lidí, legrace na jezu, možnost si pořádně zaplavat a slušnej bufáč. Hlavně to nikomu něříkejte, ať se to neproflákne a nezačne tam jezdit celá Praha :-)

pátek 1. července 2016

5:30 na mostě

Vracej se mi poslední dobou občas noční běsy, co jsem mívala v dětství. Budím se strachy, že ve spánku zapomenu dýchat, nebo že zapomenu, kdo jsem. A někdy je ticho tak hrozně nahlas, že se v tom prostě stejně spát nedá. 

Dobrý na tom je, že radši místo spánku stíhám dojít do Podolí pěšky ještě před otvíračkou.